Úvod / Historie
ÚvodO firměKontaktyHistorieKomerceFotogalerieNovinky a akceKe staženíTesty

Historie

1897
Báňské hejtmanství ve Vídni vydalo zvláštní nařízení č. 692/1897 "směřující k zajištění ochrany osob a majetku v případě výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu".

 

hist01.jpg Vzorem pro důlní záchranné přístroje se staly potápěčské přístroje. Na obrázku hadicový systém Scaphander 1865 hist02.jpg Jedním z prvních důlních záchranných přístrojů byl Galibertův vak. Fotografie zařízení se nedochovala.

 

1905
Nařízením téhož hejtmanství č. j. 3228/1905 bylo nařízeno vybavit dýchacími přístroji naražeče na těžebních patrech, podrobit horníky určené k báňské záchranné službě pravidelným lékařským prohlídkám apod. Předpis zároveň doporučoval i sdružování záchranných sborů jednotlivých dolů do sborů společných. Tímto předpisem byl dán první podnět k vytváření báňských záchranných stanic vyššího typu. Předpis též pamatoval na pohotovost důlních svítidel.

 

hist04.jpg
Jáma Vilém, Sl. Ostrava. Četa ze záchranné stanice Zárubek při cvičení v kouřové komoře. Rok 1900. hist03.jpg Přístroj Dräger model 1904/1909

 

1908
Nařízením Báňského hejtmanství ve Vídni byly zřizovány Ústřední záchranné stanice (ÚZS) a také podzemní záchranné stanice.

 

1911
Vznikla první oficiálně schválená Ústřední záchranná stanice v OKR dolů Severní dráhy Ferdinandovy na Zárubku (zrušena ke dni 1. 11. 1946).

 

1912
Byla schválena Ústřední záchranná stanice dolů hraběte Wilczka na Trojici (zrušena v roce 1939).

 

1914
Byla schválena Ústřední záchranná stanice v Lazech, která byla první stanicí v historii zřízenou regionálně bez ohledu na majetkové vztahy. Objekt sloužil báňské záchranné službě až do 22. 5. 1979.

 

hist05.jpg  hist06.jpg

 

1943
Nařízením ministerstva hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby v hornických závodech byly sjednoceny požadavky na výkon, systém a vybavení báňských záchranných sborů a stanic na celém území Čech a Moravy. Doly Anselm a Oskar se nacházely na území tehdejší velkoněmecké říše a byly zabezpečovány Ústřední záchrannou stanicí na Hlubině.

 

1947
Vyhláškou ministerstva průmyslu byla zřízena jednotná báňská záchranná služba s třístupňovou organizaci HBZS - ÚBZS (v roce 1961 se jejich název změnil na OBZS) - ZBZS. Byly zřízeny dvě HBZS a to v Mostě s oblastí působnosti na území Čech a v Ostravě pro území Moravy, Slezska a Slovenska (Na Slovensku byla HBZS zřízena až 1. 1. 1960).
HBZS Ostrava byla zřízena tehdejším SOKD a měla svůj Organizační řád.

 

1950
V nedokončených objektech v Ostravě Radvanicích byla na HBZS Ostrava zřízena stálá pohotovost 4 čet záchranářů

 

1951
Vydán vládní dokument o opatřeních ke zvýšení těžby a výrobnosti v OKR, na jehož základě vznikla kromě HBZS Ostrava pohotovost dalších 4 čet na ÚBZS Lazy a 4 čet na ÚBZS dolu Generál Svoboda v Ostravě Přívoze. Pohotovost báňských záchranářů byla tedy tvořena celkem dvanácti četami.

 

1957
Příkazem ministra paliv č. 9 byly dnem 1. srpna 1957 zřízeny profesionální báňské záchranné sbory a to nejprve na HBZS v Ostravě Radvanicích a ÚBZS v Lazích, později na HBZS v Mostě a následně pak i na uranových dolech.

 

1959
Poprvé na světě podepsaná mezivládní dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby mezi ČSSR a PLR, která je dosud v platnosti.

 

1961
Po nehodě na dole Dukla (108 obětí) byly zřizovány stálé hlídky záchranářů na závodech OKR a následně i v jiných revírech. Tyto tří až pětičlenné hlídky byly plně vybaveny k zásahu a nacházely se přímo v dole.

 

1963
Příkazem ministra paliv č.16/1963 byla stanovena pro HBZS v Ostravě stálá pohotovost 8 čet záchranářů, tj. nejméně 40 záchranářů.

 

1966
HBZS Ostrava se stala samostatným závodem OKD

 

1970
Na dole Jan Šverma v OKR byla zřízena samostatná pohotovostní jednotka o síle 1 čety, později byly takto zajištěny stálou pohotovostí i doly Paskov, Staříč a Rudý říjen (doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů).

 

1976
HBZS Ostrava se v rámci vzniklého koncernu OKD stala koncernovou účelovou organizací.

 

1979
HBZS Ostrava (včetně pracoviště v Lazích) se přestěhovala do nově postavených prostor v Ostravě Radvanicích, kde zůstalo sídlo společnosti dosud.
Byla podepsána multilaterální světově otevřená dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby, jejíž platnost je dodnes zachována.

 

hist07.jpg
Nové prostory Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě - Radvanicích

 

1988
Na základě zákona Federálního shromáždění ČSSR č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství a následně zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. se poprvé v historii nařizuje zákonem zřizování báňské záchranné služby a její základní funkce.
 

1992
Vyhláškou Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb. vstupuje v platnost nová právní úprava, která ruší třístupňovou organizaci báňské záchranné služby, mění ji na dvojstupňovou (RBZS - ZBZS) a původní název hlavní báňské záchranné stanice se mění na revírní báňské záchranné stanice. Zavádí se rovněž třetí stupeň záchranářské legislativy a tou jsou Služební řády báňských záchranných stanic.


1993
Zahájen provoz centrálního dusíkového hospodářství. 30 km dlouhý potrubní rozvod zásobuje doly v ostravsko-karvinském revíru plynným dusíkem přiváděným z MG-Odra Gas. Centrální dusíkové hospodářství pracuje v preventivním režimu cca 8 000 m3 . hod-1 a je schopno dodávat v represi až 18 000 m3 . hod-1 po dobu 10 hodin, čímž v podstatě nahrazuje použití paroplynových generátorů.

 

1994
6. ledna 1994 vznikla samostatná akciová společnost OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost (jako jediná v ČR).

 

hist08.jpg  hist09.jpg 
 Záchranná vozidla na počátku a konci 20. století.

 

2001
Byl ustanoven Mezinárodní orgán pro báňské záchranářství (IMRB). Jedním ze zakládajících členů byla i OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost.
Zákonem č. 315/2001 Sb. byl změněn zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988 Sb. Tato změna přinesla kromě jiného i změnu názvu z revírních báňských záchranných stanic na hlavní báňské záchranné stanice.
Obchodní rejstřík Krajského soudu v Ostravě zapsal nově firmu OKD, HBZS, a. s.
Byla vydána nová vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě.


2002
Báňská záchranná služba se vydáním zákona č. 206 / 2002 Sb. ze dne 24. dubna 2002 stala jednou z hornických činností ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.

Nepřehlédněte

Na adrese zachranar.cz naleznete elektronickou podobou časopisu Záchranář - čtvrtletníku pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů.

 

 

 

Přehled realizace projektu ESF "Komplexní vzdělávací program pro pracovníky báňské záchranné služby".

© 2009 OKD HBZS, a.s. je dceřinou firmou OKD, a.s.