1897

Báňské hejtmanství ve Vídni vydalo zvláštní nařízení č. 692/1897 „směřující k zajištění ochrany osob a majetku v případě výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu“.

Regenerační dýchací přístroj dräger, rok 1903, Německo.

1905

Nařízením téhož hejtmanství č. j. 3228/1905 bylo nařízeno vybavit dýchacími přístroji naražeče na těžebních patrech, podrobit horníky určené k báňské záchranné službě pravidelným lékařským prohlídkám apod. Předpis zároveň doporučoval i sdružování záchranných sborů jednotlivých dolů do sborů společných. Tímto předpisem byl dán první podnět k vytváření báňských záchranných stanic vyššího typu. Předpis též pamatoval na pohotovost důlních svítidel.

Jáma Vilém, Sl. Ostrava. Četa ze záchranné stanice Zárubek při cvičení v kouřové komoře. Rok 1900.

1908

Nařízením Báňského hejtmanství ve Vídni byly zřizovány Ústřední záchranné stanice (ÚZS) a také podzemní záchranné stanice.

1911

Vznikla první oficiálně schválená Ústřední záchranná stanice v OKR dolů Severní dráhy Ferdinandovy na Zárubku (zrušena ke dni 1. 11. 1946).

1912

Byla schválena Ústřední záchranná stanice dolů hraběte Wilczka na Trojici (zrušena v roce 1939).

1914

Byla schválena Ústřední záchranná stanice v Lazech, která byla první stanicí v historii zřízenou regionálně bez ohledu na majetkové vztahy. Objekt sloužil báňské záchranné službě až do 22. 5. 1979.

Ústřední záchranná stanice Lazy.

1943

Nařízením ministerstva hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby v hornických závodech byly sjednoceny požadavky na výkon, systém a vybavení báňských záchranných sborů a stanic na celém území Čech a Moravy. Doly Anselm a Oskar se nacházely na území tehdejší velkoněmecké říše a byly zabezpečovány Ústřední záchrannou stanicí na Hlubině.

1950

Vyhláškou ministerstva průmyslu byla zřízena jednotná báňská záchranná služba s třístupňovou organizaci HBZSÚBZS (v roce 1961 se jejich název změnil na OBZS) – ZBZS. Byly zřízeny dvě HBZS a to v Mostě s oblastí působnosti na území Čech a v Ostravě pro území Moravy, Slezska a Slovenska (Na Slovensku byla HBZS zřízena až 1. 1. 1960).
HBZS Ostrava byla zřízena tehdejším SOKD a měla svůj Organizační řád.

1951

Vydán vládní dokument o opatřeních ke zvýšení těžby a výrobnosti v OKR, na jehož základě vznikla kromě HBZS Ostrava pohotovost dalších 4 čet na ÚBZS Lazy a 4 čet na ÚBZS dolu Generál Svoboda v Ostravě Přívoze. Pohotovost báňských záchranářů byla tedy tvořena celkem dvanácti četami.

1957

Příkazem ministra paliv č. 9 byly dnem 1. srpna 1957 zřízeny profesionální báňské záchranné sbory a to nejprve na HBZS v Ostravě Radvanicích a ÚBZS v Lazích, později na HBZS v Mostě a následně pak i na uranových dolech.

1959

Poprvé na světě podepsaná mezivládní dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby mezi ČSSR a PLR, která je dosud v platnosti.

1961

Po nehodě na dole Dukla (108 obětí) byly zřizovány stálé hlídky záchranářů na závodech OKR a následně i v jiných revírech. Tyto tří až pětičlenné hlídky byly plně vybaveny k zásahu a nacházely se přímo v dole.

1963

Příkazem ministra paliv č.16/1963 byla stanovena pro HBZS v Ostravě stálá pohotovost 8 čet záchranářů, tj. nejméně 40 záchranářů.

1966

HBZS Ostrava se stala samostatným závodem OKD.

1970

Na dole Jan Šverma v OKR byla zřízena samostatná pohotovostní jednotka o síle 1 čety, později byly takto zajištěny stálou pohotovostí i doly Paskov, Staříč a Rudý říjen (doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů).

1976

HBZS Ostrava se v rámci vzniklého koncernu OKD stala koncernovou účelovou organizací.

1979

HBZS Ostrava (včetně pracoviště v Lazích) se přestěhovala do nově postavených prostor v Ostravě Radvanicích, kde zůstalo sídlo společnosti dosud.
Byla podepsána multilaterální světově otevřená dohoda o vzájemné pomoci na úseku báňské záchranné služby, jejíž platnost je dodnes zachována.

Areál HBZS Ostrava.

1988

Na základě zákona Federálního shromáždění ČSSR č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství a následně zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. se poprvé v historii nařizuje zákonem zřizování báňské záchranné služby a její základní funkce.

1992

Vyhláškou Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb. vstupuje v platnost nová právní úprava, která ruší třístupňovou organizaci báňské záchranné služby, mění ji na dvojstupňovou (RBZSZBZS) a původní název hlavní báňské záchranné stanice se mění na revírní báňské záchranné stanice. Zavádí se rovněž třetí stupeň záchranářské legislativy a tou jsou Služební řády báňských záchranných stanic.

1993

Zahájen provoz centrálního dusíkového hospodářství. 30 km dlouhý potrubní rozvod zásobuje doly v ostravsko-karvinském revíru plynným dusíkem přiváděným z MG-Odra Gas. Centrální dusíkové hospodářství pracuje v preventivním režimu cca 8 000 m3 . hod-1 a je schopno dodávat v represi až 18 000 m3 . hod-1 po dobu 10 hodin, čímž v podstatě nahrazuje použití paroplynových generátorů.

1994

6. ledna 1994 vznikla samostatná akciová společnost OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost (jako jediná v ČR).

Záchranná vozidla na počátku a konci 20. století.

2001

Byl ustanoven Mezinárodní orgán pro báňské záchranářství (IMRB). Jedním ze zakládajících členů byla i OKD, Revírní báňská záchranná stanice, akciová společnost.
Zákonem č. 315/2001 Sb. byl změněn zákon č. 44/1988 Sb. a zákon č. 61/1988 Sb. Tato změna přinesla kromě jiného i změnu názvu z revírních báňských záchranných stanic na hlavní báňské záchranné stanice.
Obchodní rejstřík Krajského soudu v Ostravě zapsal nově firmu OKD, HBZS, a. s.
Byla vydána nová vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě.

2002

Báňská záchranná služba se vydáním zákona č. 206 / 2002 Sb. ze dne 24. dubna 2002 stala jednou z hornických činností ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.

2003

Otevření samostatné expozice báňského záchranářství v areálu bývalého Dolu Anselm v Ostravě- Petřkovicích. Expozice, která v novém tisíciletí připomíná nejen odkaz historie báňského záchranářství, ale doloží také mnoholetou a obětavou práci báňských záchranářů.

Expozice báňského záchranářství v hornickém muzeu Landek.

2007

Společnost EKOKARBO (ukládání popílkových směsí) se sloučila do společnosti OKD, HBZS, a.s.
Lampovny na jednotlivých dolech OKD se staly nedílnou součástí HBZS.
Do provozu nasazeno nové výjezdové sanitní vozidlo Volkswagen Crafter.

2009

IMRB – v Ostravě proběhla 4. mezinárodní konference báňských záchranných služeb za účasti 140 delegátů z 20 zemí.

Ukázka techniky v rámci konference IMRB a logo ostravské konference.

2010

Zakoupena zvedací plošina DENKA LIFT 30L pro práce ve výškách s výsuvem pracovního koše 30m.
Změna ve vedení OKD, HBZS, a.s. – novým ředitelem a předsedou představenstva byl jmenován Ing.Josef Kasper (nahradil dosavadního ředitele Ing. Václava Poštu).

2014

Po 48 letech koncem roku skončil provoz pracovního dýchacího přístroje BG-174 (nejlepší dýchací přístroj v současné historii báňského záchranářství).

2015

V tomto roce byla kompletně obměněna dýchací technika báňských záchranářů v OKR. Všechny ZBZS jsou vybaveny pracovními dýchacími přístroji fa Dräger PSS BG-4 (od roku 2006 používán v souladu s novými evropskými standarty pro dlouhotrvající zásahy).
Do provozu nasazeno nové sanitní vozidlo Mercedes Benz Sprinter 319.

Pracovní izolační dýchací přístroj Dräger PSS BG-4.

2017

Nástup do funkce – výkonný ředitel a předseda představenstva Ing.Petr Dedek, MBA